Katalog Vědecké knihovny v Olomouci -- Zázrak sv. Teodora z Euchaity -- OLA001 J III 51.727/ 19

Katalog Vědecké knihovny v Olomouci, báze SVK01, záznam 000873445

Navigace: https://aleph.vkol.cz/pub / svk01 / 00087xxxx / 0008734xx / 000873445.htm

Chcete-li získat tento dokument, vstupte přímo do katalogu.
If you want to get more information about the document, enter the online catalog.

HZ-Osobní jméno	Paolo Pagani (1655 Castello Valsolda – 1716 Milán)
Názvové údaje	Zázrak sv. Teodora z Euchaity
Všeobecná pozn.	Filigrán:18
Všeobecná pozn.	Lit.: Togner 1997, A 10; Togner 1998a, s.170, obr.b.
Všeobecná pozn.	Pero v tmavohnědém tónu, lavírováno v červenohnědém odstínu na bílém papíře, 420 x 575. V pravém horním rohu paginace perem: 39., podobně v pravém horním rohu versa paginace: 38. List č. 38/38 a 39.
Všeobecná pozn.	Ve spodní části listu stejným perem text: Miracolo fatto da San Teodoro alla cita d'Amasia ca q..... assediata da schiti (?) col mo..... da Sacerdoti e Prelati / il suo stendardo fugirino i nernici(?) spean... da San Teodoro che inntensibile a notti si.... molto. Charakteristický Paganiho rukopis je v tomto případě poněkud vybledlý a špatně čitelný, ovšem bez textového doprovodu by bylo jen velmi těžko možné zobrazenou scénu identifikovat. Rozměrná a především dynamická kompozice se vzrušenými gesty a neobvyklými posicemi figur je typickou ukázkou, mimo nesporné kreslířské kvality, Paganiho ikonografické inovace. Pro svou kompozici si vybírá velmi málo frekventovanou scénu zázraku poněkud problematického světce. Sv. Teodor z Euchaity byl tradičním patronem Benátek již před evangelistou Markem, ovšem hagiografická legenda o jeho životě vychází z víceméně fiktivních osudů dvou osob. Převážná většina zobrazení, především v benátském prostředí, zachycuje legendární příběh o zapálení Kybelina chrámu a následující mučednické smrti sv. Teodora upálením, případně stětím. Ostatně právě ikonografická neobvyklost zobrazené scény byla zřejmě důvodem textového zdůvodnění. S podobným případem se setkáváme např. u kresby z newyorské sbírky Bertina and Robert Suida Manning Antiochus a Stratoniké, kde opět neobvyklým způsobem řešená scéna z římské historie je doplněna rozáhlým textovým vysvětlením (srv. Togner 1997, B 21). Mimo shodu v textovém doplňku jsou obě kresby velmi blízké svým technickým a ryze kreslířským pojetím. Poměrně detailní propracování olomoucké kresby, spolu s předcházející, přípravnou studií na listu č. 17, dovoluje předpokládat, že kresba byla určena pro realizaci rozměrnějšího obrazu, snad pro některý z benátských kostelů. Výrazně benátský námět spolu s typikou figur, která se nepř
Sigla,sign.vlastn.	OLA001 J III 51.727/ 19
Elektron.přístup	barokní kresba (38v39r)