Katalog Vědecké knihovny v Olomouci -- Venuše a Narcis -- OLA001 J II 51.711/ 63

Katalog Vědecké knihovny v Olomouci, báze SVK01, záznam 000875148

Navigace: https://aleph.vkol.cz/pub / svk01 / 00087xxxx / 0008751xx / 000875148.htm

Chcete-li získat tento dokument, vstupte přímo do katalogu.
If you want to get more information about the document, enter the online catalog.

Názvové údaje	Venuše a Narcis
Všeobecná pozn.	Pero v tmavohnědém tónu, světlehnědě lavírováno na bílém papíře, 180 x 180 mm. Kresba je nalepena na rectu listu č. 34/40. V pravém dolním rohu listu znečistěno barvou po mez čitelnosti. Levá figura je označena A (černým perem) a ve spodní části texty- u levé figury: Venus aculea / figu. / Vulnerat tangentes. U pravé figury označení B a texty jen částečně čitelné: forma.... / Narcisus.
Všeobecná pozn.	V případě této kresby jde nepochybně o návrh A. M. Lublinského pro sochařskou realizaci výzdoby sala terreny kroměřížského zámku. Svědčí o tom prostý fakt, že obě sochy jsou dodnes v prostorách sala terreny zachovány. Jejich označení písmeny A a B dovoluje předpokládat, že v případě tohoto listu jde o jedny z prvních návrhů pro rozsáhlou výzdobu. Doplňující texty jsou psány Lublinského rukou a hlavním inspiračním zdrojem pro celkovou výzdobu byla antická mytologie. Lublinský zde využívá značně široký repertoár řeckých a římských literárních předloh od epické a didaktické poesie (Homeros, Hesiodos) až po Ovidiovy Proměny. Kresba označená A odkazuje k vyprávění o Venuši, která si zapíchla do nohy trn růže, když spěchala na pomoc umírajícímu Adónisovi. Kapky krve potřísnily bílou růži a zbarvily ji do nachova. Venušina původně bílá růže se stala červenou. Příběh z řecké mytologie patřil k poměrně frekventovaným v dějinách malířství - Lublinský ovšem řeší tradiční scénu ve zcela osobité variantě a nepochybně i s vědomím možnosti realizace jako volné sochy. Podobně netradičně a opět značně vynalézavě pro sochařskou realizaci je řešena scéna Narcissova zániku (B). Zachovaná socha v nice sala terreny velmi přesně reprodukuje Lublinského kresbu, líčící Narcissovu marnou snahu po dosáhnutí vlastního obrazu v hladině vodní nádrže (Ovid. Met. III,339-510). Celý soubor Lublinského kreseb má poměrně vyrovnanou úroveň a reprezentuje Lublinského uvolněný rukopis závěrečného období zhruba posledních tří let jeho života (1687-1690).
Sigla,sign.vlastn.	OLA001 J II 51.711/ 63